Modřín opadavý (Larix decidua) QP 60 (36-50)

SAZENICE ZAVÁŽÍME POUZE DO 60 KM OD HORNÍ BRUSNICE

Tento opadavý jehličnan z čeledi borovicovité patří do samostatné podčeledi tvořené rody Larix, Cedrus a Pseudolarix. Je to vývojově velmi stará podčeleď. Tento jehličnan dorůstá 30 m a šířky 15 m. Tato evropská konifera pochází z oblastí Alp a Karpat z nadmořských výšek 1 000 až 2 500 m. Ovšem vyskytuje se i v nížinách, kde je považována za samostatný druh Larix polonica - modřín polský.

U modřínu opadavého existuje obrovská variabilita v rámci druhu, a proto je druh rozštěpen na řadu taxonů.  Modřín je významným hospodářským stromem, který je ceněn zejména pro své dřevo s typickou červenou kresbou, ale i jako zdroj tzv. benátského terpentýnu. Větvičky modřínu jsou dlouhé a zkrácené, kterým se říká brachyblasty.

Z obou druhů větviček rostou jehlice a to vždy ve svazečku. Čárkovité jehlice mají dva okrajové balzamové kanálky a když raší, jsou měkké a svěže zelené. Před opadem, stejně jako listy listnatých stromů, žloutnou.

Samčí šištice vyrůstají na postranních větévkách jednotlivě, samičí šištice vyrůstají na brachyblastech vzpřímeně a mají v místě báze kruh z jehlic. Šišky jsou velmi proměnlivé, co se tvaru týče, dle geografických ras. Dozrávají na podzim či na jaře příštího roku a i po vysemenění zůstávají na stromě dlouhou dobu. Semena jsou trojhranná s dlouhým blanitým křídlem.

Modřín je ve stáří nepravidelně přeslenitý strom s velkým využitím v hospodářství jako stavební i lesní dřevina. V parkových úpravách se vyskytují zejména jeho převislé kultivary.  Botanický druh je využíván jako solitera do městských parků. Modříny jsou nenáročné stromy jak na substrát, tak i k vlhkostnímu režimu. Snáší slunné stanoviště a poměrně dobře také znečištění imisemi. Je plně mrazuvzdorný.